 |
Špičková kloubní výživa Pro zdravou hladinu cukru v krvi
Den 6. 1. liturgické knihy označují již od 4. století jako svátek Zjevení Páně a jeho spojení s Třemi králi je pozdějšího původu. V Evangeliu podle svatého Matouše se dočteme, že když se narodil Ježíš v judském Betlémě, přišli se mu poklonit mudrci (mágové) od Východu a přinesli dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Tak je po Novém roce, počátek ledna, tříkrálový čas. Časy se změnily, většinou jen starší lidé si pamatují, kterakTří králové chodili koledou od domu k domu a vinšovali hospodáři. Dostávali za to výslužku a na dveře domu psali křídou K + M + B (Kašpar + Melichar + Baltazar) a letopočet.
Sv. Štěpán je patronem jáhnů, koní a kočích, pacholků u koní, zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů a bednářů. Je přímluvcem za dobrou smrt. Světec je taky pomocníkem proti kamenům, píchání v boku, proti posedlosti a bolestem hlavy. Sv. Štěpán má svátek 26. prosince.
Svátek Narození Páně – Boží hod vánoční je 25. prosince. Zakladatelem křesťanského učení je Ježíš Kristus. Narodil se okolo roku 4 př. n. l. a dle křesťanské víry je Synem Božím.
Štědrý den je 24. prosince. Štědrý den je liturgicky označován jako vigilie, tedy předvečer slavnosti, neboť těsně souvisí s následujícím svátkem Narození Páně – Božím hodem vánočním, dnem narození Ježíška.
Někdy v polovině 19. století se v českých zemích začaly strojit první vánoční stromky a pod stromeček začal nosit dárky Ježíšek. Tak tomu bylo zhruba sto let.
Tradice smaženého kapra s bramborovým salátem na vánočním stole vznikla u nás teprve v 19. století. Na venkově však ještě počátkem století byla připravována vánoční jídla především z potravin, které zemědělci sklidili ze svých polí, sadů, nebo si přinesli z lesa.
Vánoce jsou významné křesťanské svátky, ve kterých si připomínáme narození Pána našeho Ježíše Krista. Vánočními svátky jsou Štědrý den, svátek Narození Páně, nebo taky Boží hod vánoční a svátek sv. Štěpána. Celý vánoční cyklus pak končí svátkem Tří Králů, dnem 6. 1.
V naší zemi se stalo dobrým zvykem, že o vánočním čase rodiny s dětmi navštěvují kostely a prohlížejí si betlémy. Taky v pražských kostelích najdeme mnoho skvostných betlémů a my se zde zmíníme alespoň o dvou z nich.
V roce 1223 na Vánoce nechal sv. František z Assisi postavit v jeskyňce u vsi Greccio, nedaleko města Assisi jesle vystlané senem. K jeslím přivedl osla a vola a v tomto prostředí kněz sloužil slavnostní mši. Sv. František z Assisi přitom zpíval evangelium o narození Páně.
Sv. Lucie je patronkou slepců a nemocných dětí, tkalců, služek a sedláků. Světice je pomocnicí při očních chorobách, při bolestem v krku a nejrůznějších infekcích, při krvácení a úplavici. Sv. Lucie má svátek 13. prosince.
Sv. Mikuláš je patronem Ruska, Lotrinska, dětí, panen, sedláků, knihařů a námořníků. Světec je přímluvcem za šťastnou svatbu, proti nebezpečí vody a na moři. Je pomocníkem ke znovuzískání ukradených předmětů, proti zlodějům a útočištěm v nouzi. Sv. Mikuláš má svátek 6. prosince
Sv. Barbora je patronkou horníků, zedníků, dělostřelců, rolníků, hasičů, tesařů, věží a pevností. Světice je ochránkyní proti náhlému úmrtí na dole a při bouřce. Je pomocnicí v nouzi a umírajících lidí a taky přímluvkyně za dobrou hodinku smrti. Je rovněž záštitou proti ohni. Sv. Barbora má svátek 4. prosince.
Slovo Advent vzniklo z latinského adventus, to jest „ příchod“. V křesťanském světě tento výraz označuje příchod Mesiáše, který se uskutečnil vtělením Ježíše Krista. Je to vlastně doba očekávání příchodu Mesiáše. Advent začíná v neděli, která je nejblíže svátku sv. Ondřeje (30. 11.).
Sv. Kateřina je patronkou pařížské Sorbonny, filozofů, dívek, manželek, učitelů, studentů a žáků, a teologů. Dále je patronkou univerzit a knihoven, ošetřovatelek a umírajících lidí. Je taky patronkou řemesel, které mají co do činění s kolem nebo mořem, hrnčířů, mlynářů a lodníků. Světice je pomocnicí pří migréně, bolestech jazyka a v nouzi. Je ochránkyní polních plodin. Svátek má 25. listopadu.
Sv. Martin je patronem měst Mohuče a Stuttgartu, patronem vojáků, pastýřů, bednářů, mlynářů, chudáků, žebráků a patronem vinařů. Je pomocníkem proti výražce a přímluvcem za dobrou úrodu na polích. Sv. Martin má svátek 11. listopadu.
Papež Benedikt XVI. při návštěvě naší země v roce 2009 zavítal taky do kostela Panny Marie Vítězné v Praze. Zde daroval Pražskému Jezulátku zlatou korunku. Je to již v pořadí třetí milostná zlatá korunka Pražského Jezulátka. První pochází z druhé poloviny 18. století a druhá je z počátku 19. století.
Sv. Václav je patronem České země a patronem šlechty, kněží a vinařů. Sv. Václav má svátek 28. září. Na svátek sv. Václava se už ujímá své vlády podzim. Listí žloutne, vyskytují se i první mrazíky a v lesích rostou oblíbené houby václavky.
Sv. Ludmila je patronka česká a patronka vinařů, vychovatelů a babiček. Sv. Ludmila má svátek 16. září. Na svátek sv. Ludmily už končí léto. Sluníčko sice ještě hřeje, ale už nepálí.
Na svých toulkách po východní Evropě, ať již třeba v Řecku, Srbsku nebo Rusku, navštěvujeme taky pravoslavné chrámy. Pravoslavné chrámy, s charakteristickými cibulovitými zlacenými věžičkami, mají taky jinou vnitřní výzdobu, než na kterou jsme zvyklí z římskokatolických chrámů.
Sv. Vavřinec je patronem města Norimberku, knihovníků, archivářů, hasičů, pivovarníků, pradlen, sklářů, kuchařů, studentů, chudáku a všech oborů, které mají co do činění s ohněm. Světec je pomocníkem proti očním chorobám, ischiasu, kožním chorobám a proti moru. Sv. Vavřinec má svátek 10. srpna.
Sv. Cyril a sv. Metoděj jsou patroni Evropy, patroni České země a všech Slovanských národů. Světci jsou záštitou proti bouři. Sv. Cyril a sv. Metoděj mají svátek 5. července. Věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj byli bratři původem z řeckého města Soluně.
Sv. Jan Nepomucký je patronem české země, kněží, zpovědníků, lodníků, veslařů, mlynářů a mostů. Dále je druhým patronem jezuitského řádu a spolupatronem Mnichova. Je pomocníkem proti pomluvám a povodním, ochráncem bezpečného putování a šťastného návratu.
Sv. Jiří je patronem Anglie, Ruska, Německa, Portugalska, Řecka, Benátek a Janova. Světec je rovněž patronem vojáků, jezdců, zbrojířů, rytířských řádů, skautů, rolníků a pocestných. Je ochráncem stád, ochráncem proti válečnému nebezpečí. Je pomocníkem proti moru, horečce a kožním chorobám. Světec je taky přímluvcem za dobré počasí.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky spojené s ukřižováním a následným vzkříšením Pána Ježíše Krista. Jsou to svátky pohyblivé, podle tradice se slaví po jarní rovnodennosti stanovené na 21. březen a to v neděli po prvním jarním úplňku.