 |
Špičková kloubní výživa Pro zdravou hladinu cukru v krvi
Den 6. 1. liturgické knihy označují již od 4. století jako svátek Zjevení Páně a jeho spojení s Třemi králi je pozdějšího původu. V Evangeliu podle svatého Matouše se dočteme, že když se narodil Ježíš v judském Betlémě, přišli se mu poklonit mudrci (mágové) od Východu a přinesli dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Tak je po Novém roce, počátek ledna, tříkrálový čas. Časy se změnily, většinou jen starší lidé si pamatují, kterakTří králové chodili koledou od domu k domu a vinšovali hospodáři. Dostávali za to výslužku a na dveře domu psali křídou K + M + B (Kašpar + Melichar + Baltazar) a letopočet.
Sv. Štěpán je patronem jáhnů, koní a kočích, pacholků u koní, zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů a bednářů. Je přímluvcem za dobrou smrt. Světec je taky pomocníkem proti kamenům, píchání v boku, proti posedlosti a bolestem hlavy. Sv. Štěpán má svátek 26. prosince.
Svátek Narození Páně – Boží hod vánoční je 25. prosince. Zakladatelem křesťanského učení je Ježíš Kristus. Narodil se okolo roku 4 př. n. l. a dle křesťanské víry je Synem Božím.
Štědrý den je 24. prosince. Štědrý den je liturgicky označován jako vigilie, tedy předvečer slavnosti, neboť těsně souvisí s následujícím svátkem Narození Páně – Božím hodem vánočním, dnem narození Ježíška.
Někdy v polovině 19. století se v českých zemích začaly strojit první vánoční stromky a pod stromeček začal nosit dárky Ježíšek. Tak tomu bylo zhruba sto let.
Vánoce jsou významné křesťanské svátky, ve kterých si připomínáme narození Pána našeho Ježíše Krista. Vánočními svátky jsou Štědrý den, svátek Narození Páně, nebo taky Boží hod vánoční a svátek sv. Štěpána. Celý vánoční cyklus pak končí svátkem Tří Králů, dnem 6. 1.
Tradice smaženého kapra s bramborovým salátem na vánočním stole vznikla u nás teprve v 19. století. Na venkově však ještě počátkem století byla připravována vánoční jídla především z potravin, které zemědělci sklidili ze svých polí, sadů, nebo si přinesli z lesa.
V naší zemi se stalo dobrým zvykem, že o vánočním čase rodiny s dětmi navštěvují kostely a prohlížejí si betlémy. Taky v pražských kostelích najdeme mnoho skvostných betlémů a my se zde zmíníme alespoň o dvou z nich.
Sv. Lucie je patronkou slepců a nemocných dětí, tkalců, služek a sedláků. Světice je pomocnicí při očních chorobách, při bolestem v krku a nejrůznějších infekcích, při krvácení a úplavici. Sv. Lucie má svátek 13. prosince.
V roce 1223 na Vánoce nechal sv. František z Assisi postavit v jeskyňce u vsi Greccio, nedaleko města Assisi jesle vystlané senem. K jeslím přivedl osla a vola a v tomto prostředí kněz sloužil slavnostní mši. Sv. František z Assisi přitom zpíval evangelium o narození Páně.
Sv. Mikuláš je patronem Ruska, Lotrinska, dětí, panen, sedláků, knihařů a námořníků. Světec je přímluvcem za šťastnou svatbu, proti nebezpečí vody a na moři. Je pomocníkem ke znovuzískání ukradených předmětů, proti zlodějům a útočištěm v nouzi. Sv. Mikuláš má svátek 6. prosince
Sv. Barbora je patronkou horníků, zedníků, dělostřelců, rolníků, hasičů, tesařů, věží a pevností. Světice je ochránkyní proti náhlému úmrtí na dole a při bouřce. Je pomocnicí v nouzi a umírajících lidí a taky přímluvkyně za dobrou hodinku smrti. Je rovněž záštitou proti ohni. Sv. Barbora má svátek 4. prosince.
Slovo Advent vzniklo z latinského adventus, to jest „ příchod“. V křesťanském světě tento výraz označuje příchod Mesiáše, který se uskutečnil vtělením Ježíše Krista. Je to vlastně doba očekávání příchodu Mesiáše. Advent začíná v neděli, která je nejblíže svátku sv. Ondřeje (30. 11.).
Sv. Kateřina je patronkou pařížské Sorbonny, filozofů, dívek, manželek, učitelů, studentů a žáků, a teologů. Dále je patronkou univerzit a knihoven, ošetřovatelek a umírajících lidí. Je taky patronkou řemesel, které mají co do činění s kolem nebo mořem, hrnčířů, mlynářů a lodníků. Světice je pomocnicí pří migréně, bolestech jazyka a v nouzi. Je ochránkyní polních plodin. Svátek má 25. listopadu.
Sv. Martin je patronem měst Mohuče a Stuttgartu, patronem vojáků, pastýřů, bednářů, mlynářů, chudáků, žebráků a patronem vinařů. Je pomocníkem proti výražce a přímluvcem za dobrou úrodu na polích. Sv. Martin má svátek 11. listopadu.
Papež Benedikt XVI. při návštěvě naší země v roce 2009 zavítal taky do kostela Panny Marie Vítězné v Praze. Zde daroval Pražskému Jezulátku zlatou korunku. Je to již v pořadí třetí milostná zlatá korunka Pražského Jezulátka. První pochází z druhé poloviny 18. století a druhá je z počátku 19. století.
Sv. Václav je patronem České země a patronem šlechty, kněží a vinařů. Sv. Václav má svátek 28. září. Na svátek sv. Václava se už ujímá své vlády podzim. Listí žloutne, vyskytují se i první mrazíky a v lesích rostou oblíbené houby václavky.
Sv. Ludmila je patronka česká a patronka vinařů, vychovatelů a babiček. Sv. Ludmila má svátek 16. září. Na svátek sv. Ludmily už končí léto. Sluníčko sice ještě hřeje, ale už nepálí.
Na svých toulkách po východní Evropě, ať již třeba v Řecku, Srbsku nebo Rusku, navštěvujeme taky pravoslavné chrámy. Pravoslavné chrámy, s charakteristickými cibulovitými zlacenými věžičkami, mají taky jinou vnitřní výzdobu, než na kterou jsme zvyklí z římskokatolických chrámů.
Sv. Vavřinec je patronem města Norimberku, knihovníků, archivářů, hasičů, pivovarníků, pradlen, sklářů, kuchařů, studentů, chudáku a všech oborů, které mají co do činění s ohněm. Světec je pomocníkem proti očním chorobám, ischiasu, kožním chorobám a proti moru. Sv. Vavřinec má svátek 10. srpna.
Sv. Cyril a sv. Metoděj jsou patroni Evropy, patroni České země a všech Slovanských národů. Světci jsou záštitou proti bouři. Sv. Cyril a sv. Metoděj mají svátek 5. července. Věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj byli bratři původem z řeckého města Soluně.
Sv. Jan Křtitel je patronem Burgundska, Provence, Malty a Florencie. Světec je rovněž patronem karmelitánů a maltézských rytířů, sedláků, vinařů, tesařů, zedníků, a hudebníků. Dále je patronem křtu, řeholního života a špitálníků.
Sv. Jan Nepomucký je patronem české země, kněží, zpovědníků, lodníků, veslařů, mlynářů a mostů. Dále je druhým patronem jezuitského řádu a spolupatronem Mnichova. Je pomocníkem proti pomluvám a povodním, ochráncem bezpečného putování a šťastného návratu.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky spojené s ukřižováním a následným vzkříšením Pána Ježíše Krista. Jsou to svátky pohyblivé, podle tradice se slaví po jarní rovnodennosti stanovené na 21. březen a to v neděli po prvním jarním úplňku.