ČESKÉ DĚJINY – PRAVĚK AŽ STŘEDOVĚK – II. díl

19.únor 2016

foto redakce Šťastní senioři.cz

1)      Druhým přemyslovským knížetem kterému byl udělen královský titul za služby římsko-německému císaři Friedrichu Barbarossovi byl Vladislav II. Rovněž Vladislav II získal královský titul toliko pro svou osobu a tedy nikoliv dědičně. Vladislav II se stal druhým českým králemroce:

a)      1149

b)      1158

c)      1165

 

2)      roce 1197 se vlády nad Českou zemí ujal přemyslovský kníže, který se následujícího roku stal českým králem. Za jeho panování bylaroce 1212 vydána římsko-německým císařem Friedrichem II. Zlatá bula sicilská, která potvrdila českým panovníkům dědičný titul českého krále. Stalo se tak za panování českého krále:

a)      Přemysla takara I.

b)      Přemysla Otakara II.

c)      Václava I.

 

3)     třicátých letech 13. století začalaČeské zemi rozkvétat rytířská kultura, zesílil příliv německých osídlenců a prosadil se i gotický stavební sloh. Stalo se tak za panování českého krále:

a)      Václava I.

b)      Václava II.

c)      Přemysla Otakara II.

 

4)      Český král, kterýroce 1278 padl v bitvě na Moravském poli v roce 1278, bývá tady nazýván králem „železným a zlatým“. Na vrcholu své moci panoval v devíti zemích, vytvořil impérium, jehož hranice sahaly od Krkonoš až takřka k Jadranu. Tímto českým králem byl:

a)      Václav I

b)      Přemysl Otakar I

c)      Přemysl Otakar II

 

5)      V roce 1300 začaly být v Českých zemích z bohatých nalezišť kutnohorského stříbra raženy stříbrné mince takzvané české groše. Tyto mince byly raženy po dobu dlouhých 274 let až do roku 1574 a byla to kvalitní „tvrdá měna“ žádaná ve všech zemích Evropy. Za vlády kterého českého krále se začaly české groše razit?

a)      Václava I

b)      Václava II

c)      Přemysla Otakara II

 

6)      V roce 1306 byl v Olomouci při svém válečném tažení do Polska zavražděn poslední český král z dynastie Přemyslovců a Přemyslovci tak vymřeli po meči. Přemyslovci, to byla jediná domácí dynastie na českém trůně a vládli nepřetržitě po dobu více než čtyři sta let. Posledním českým králem z dynastie přemyslovců byl:

a)      Václav II.

b)      Václav III.

c)      Václav IV.

 

 

7)      V roce 1310 dosedli na český trůn Lucemburkové. Prvním českým králem z dynastie Lucemburků, který v roce 1346 padl v bitvě u Kresčaku a o kterém se traduje, že pronesl slavný výrok „toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“, byl:

a)      Karel IV.

b)      Jan Lucemburský

c)      Václav IV.

 

8)      Římsko-německý císař a český král Karel IV. bývá za své nesporné zásluhy o rozvoj české země nazýván Otcem vlasti. Založil i Karlovu Univerzitu, první ve Střední Evropě, která měla čtyři fakulty, a to artistickou čili svobodných umění (obdoba dnešní filosofické fakulty), teologickou, medicínskou a právnickou. Karlova Universita byla založena v roce:

a)      1348

b)      1353

c)      1357

 

9)      Počátkem 15. století český král Václav IV. vydal Dekret Kutnohorský, kterým bylo upraveno hlasovací právo na Karlově Univerzitě. Češi dostali tři hlasy místo dosavadního jednoho a Němci toliko jeden hlas. Zrušením privilegovaného postavení Němců na Karlově Univerzitě došlo sice k sbližování Univerzity s bezprostředními zájmy národa, na druhé straně však došlo k oslabení její mezinárodní prestiže, neboť němečtí pedagogové a studenti odcházeli houfně do jiné Evropské univerzity, například do Heidelberku a Lipska. Dekret Kutnohorský byl vydán v roce:

a)      1407

b)      1409

c)      1412

 

10)  Za panování Lucemburků nebývale vzrostla územní rozloha českého království a dosáhla takřka dvojnásobku rozlohy naší současné země. Tehdejší země koruny české tvořily:

a)      Čechy, Morava, Slezsko

b)      Čechy, Morava, Slezsko a Dolní Lužice

c)      Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Lužice a Horní Lužice

 

11)  Mistr Jan Hus, český náboženský myslitel a reformátor, když odmítl odvolat své učení byl v Kostnici upálen. Bylo to v roce:

a)      1408

b)      1415

c)      1421

 

12)  Husitské hnutí bylo nábožensky, národnostně ale i sociálně motivované revoluční hnutí, které se snažilo nalézt východisko z hluboké krize, ve kterém se české země ocitly na přelomu 14. a 15. století. Husité pod vedením hejtmana Jana Žižky a od konce roku 1424 pod vedením hejtmana Prokopa Holého v letech 1420 až 1431 porazili celkem pět křížových výprav, které byly proti nim vyhlášeny. Husitské hnutí neporazili cizí, ale vlastní české zbraně. V bitvě u Lipan došlo k bratrovražednému boji, ve kterém panská jednota porazila polní vojska a odstranila tak hlavní překážku chystaného kompromisního smíru s církví. K bitvě u Lipan došlo roku:

a)      1434

b)      1437

c)      1442

 

 

13)  V roce 1458 byl českým králem zvolen český šlechtic, který světově proslul tím, že v roce 1464 vypravil poselstvo k panovníkům západoevropských zemí, ve kterém pět století před vznikem OSN navrhl uzavření mezinárodních, mnohostranných dohod o mírovém řešení konfliktů mezi státy a dále pak vytvoření nadnárodního orgánu, který by dbal na zachování principu mírového soužití mezi státy, jakož i kolektivní bezpečnosti. Tímto českým králem, který bývá taky nazýván „husitský král“ byl:

a)      Jiří z Poděbrad

b)      Václav IV.

c)      Přemysl Otakar II.

 

14)  V roce 1471 usedá na český trůn Vladislav II. Jagellonský z polského královského rodu a začíná tak pětapadesátileté jagellonské období našich dějin. V roce 1490 byl zvolen i uherským králem a přenesl své sídlo do uherského Budína a české země pak navštěvoval jen sporadicky. V roce 1516 zemřel a na český a uherský trůn nastupuje jeho teprve desetiletý syn Ludvík Jagellonský. V bitvě u Moháče zvítězili Turci nad vojskem teprve dvacetiletého Ludvíka Jagellonského, který zde zahynul a větev Jagellonců vládnoucí v českých zemích a Uhrách vymřela po meči. K bitvě u Moháče došlo v roce:

a)      1517

b)      1520

c)      1526

 

Správné odpovědi

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

B

A

A

C

B

B

B

A

B

C

B

A

A

C

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist