Život v umakartu

15.květen 2017

foto redakce Šťastni senioři.cz

Tak se Karlovi na „stará kolena“ splnil životní sen a pár let před důchodem si postavil rodinný domek. Když jsme se jej v hospodě ptali, co říká na své nové bydlení, řekl, že je dobré, jen v koupelně a na záchodě to bylo nějak divé. A pak na to přišel, chyběl mu umakart.

Po celých dlouhých čtyřicet dva let byl totiž zvyklý čumět na umakart. „Ať jsem se sprchoval, koupal, umýval ruce, zapínal pračku nebo pobýval na záchodě, vlastně několikrát denně jsem se díval na umakart“, povídal Karel. „Jižroce 1964 jsem se jako mladíkrodiči přestěhoval do jednohoprvních panelových domů a v bytě jsme měli žluté umakartové jádro.

V polovině sedmdesátých let jsem se oženil a nastěhoval do bytu se zeleným umakartovým jádrem. V polovině osmdesátých let jsem se pak s rodinou přestěhoval do bytu s modrým umakartovým jádrem. A teď po dlouholetém šetření a usilovné práci už žádný umakart, jen krásné kachličky. V hospodě pak pokračovala zajímavá debata na téma „život v umakartu“ z vlastních zkušeností, neboť milióny lidí v naší zemi žijí v panelových bytech s umakartovými jádry. A známý vtipálek a příležitostný hospodský básník Matěj suše podotkl: „Až budeš mít zlatou platební kartu, nebudeš muset čumět do umakartu.“

Autor: redakce Šťastní senioři.cz

předchozí článek Všechny články

TOPlist