Kněžna Doubravka

11.leden 2017

foto redakce Šťastní senioři.cz

Doubravka je pěkné staročeské jméno. Mnohévás si jistě vzpomenou, že Doubravka se jmenovala herečka Daniela Kolářovádnes již klasické české filmové komedii Létokovbojem.

 

se zde zmíním o kněžně Doubravce, která sehrála významnou úlohučeských i polských dějinách. Kněžna Doubravka je sice opomíjena, ale dle mého názoru by se měla právem zařadit mezi významné a slavné české ženy, po boku sv. Anežky České, sv. ZdislavyLamberka, nebo třeba Boženy Němcové. Přemyslovský kníže Boleslav I. pro bratrovraždu sv. Václava dostal přídomek Ukrutný.

 

Kníže vládl patrně v letech 935 – 972 a v rámci objektivity je třeba uznat, že za jeho dlouhé vlády české knížectví územně vzrostlo a mocensky zesílilo. Kníže Boleslav I. měl se svou ženou Němkou Biagotou čtyři děti. Doubravku, Boleslava, budoucího panovníka Boleslava II.,Strachkvase a Mladu, která se později stala abatyší prvního kláštera benediktýnek v Čechách, při kostele sv. Jiří na Pražském hradě.

 

Doubravka se narodila v roce 933 a byla vychována v klášteře benediktýnek v bavorském Řezně. Zde se jí rovněž dostalo velmi solidního vzdělání. Nejstarším známým historickým vládcem vznikajícího Polska byl kníže z rodu Piastovců Měšek I. (922 – 992). Dynastický rod Piastovců vládl Polsku až do roku 1370. Polský kníže Měšek I. si roku 965 bere za ženu českou kněžnu Doubravku. Je především zásluhou této kněžny, že se v sousední slovanské zemi začalo šířit křesťanství. Kněžna Doubravka přiměla svého manžela, aby přijal křest a kníže pak založil polské biskupství v Poznani.

 

Doubravka byla matkou prvního polského krále Boleslava Chrabrého (966 – 1025). Tento panovník zaujímá v polských dějinách významnou pozici, srovnatelnous našim císařem Karlem IV. Boleslav Chrabrý vládl v letech 992 až 1025 a zde je alespoň malý výčet jeho státnických činů. Kníže připojením Malopolska k Velkopolsku dokončil územní formování polského státu. V bojích s císařem Jindřichem II. potvrdil nezávislost Polska na římskoněmecké říši.  V roce 1000 dokázal kníže Boleslav Chrabrý nad ostatky českého světce

sv. Vojtěcha zřídit v polském Hnězdně arcibiskupství a tím církevně osamostatnit svoji zem. České země se zřízení arcibiskupství v Praze dočkaly až za dlouhých 344 let v roce 1344, za vlády českého krále Jana Lucemburského. Pro úplnost je třeba dodat, že v roce 1039 vtrhl český kníže Břetislav I. se svým vojskem do Polska a ostatky sv. Vojtěcha z Hnězdna převezl do Prahy. V letech 1003 až 1004 byl Boleslav Chrabrý vládcem Čech a v roce 1018 dobyl Kyjev. Kníže Boleslav Chrabrý byl na sklonku svého pozemského života v roce 1025 korunován na prvního polského krále. Kněžna Doubravka se slavné vlády svého syna nedožila, neboť zemřela v roce 977 ve věku pouhých 44 let.

 

Poznań  je starobylé město na řece Vartě. Je hlavním městem Velkopolska, historické oblasti, v níž před více než tisíciletím vznikl polský stát. Nejstarší částí města je Ostrow Tumski, ostrov na němž stojí katedrála sv. Petra a sv. Pavla, nejstarší polský chrám z 10. století. V katedrále je Zlatá kaple s náhrobkem a pomníkem Měška I. a Boleslava Chrabrého, prvních polských vládců. Historici mají za to, že ve zdejší katedrále se nachází taky hrob kněžny Doubravky, který však doposud nebyl nalezen.

 

Poláci kněžnu Doubravku dobře znají a jsou patřičně hrdí na matku svého prvního krále. Ve své rodné zemi je kněžna Doubravka takřka neznámá, ačkoliv právě dynastický svazek knížete Měška I. a kněžny Doubravky položil základy tradičně dobrých a přátelských vztahů mezi Čechy a Poláky.

 

Autor: redakce Šťastní senoři.cz

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist