Zábava

Špičková kloubní výživa Pro zdravou hladinu cukru v krvi

Římská říše - 4.6. 2020

Římská říše Říše Římská byla nejmocnější a největší říší v Evropě. V době své největší slávy se rozkládala nejenom na značné části území Evropy, ale taky na území Afriky a Asie. V roce 200 n.l. sahala od dnešního Portugalska až ke Kaspickému moři a v severní Africe až k Sahaře.

více

Triviální školy Marie Terezie - 27.5. 2020

Triviální školy Marie Terezie V 18. století sice už u nás byly školy, ale jejich úroveň byla vesměs nevalná. Na vesnických školách totiž zpravidla neučili učitelé, neboť chudé vsi neměly finanční prostředky na jejich zaplacení. Tak obecní rada vybrala vyučujícího z obyvatel vesnice za jen symbolickou odměnu.

více

Římské školy - 30.4. 2020

Římské školy Římské přísloví hlásalo: Non scholae, sed vitae discismus – ne pro školu, ale pro život se učíme. V římských městech již brzo ráno jste mohli spatřit chlapce a dívky, kteří šli do školy. Obvykle bylo více chlapců než dívek, neboť školní docházka nebyla povinná a někteří rodiče dívky do školy neposílali.

více

Modré džíny - 23.3. 2020

Modré džíny Levi Strauss, který žil v letech 1829 až 1901, se narodil v Německu. Když mu bylo 14 let, se svou rodinou se vydal za Velkou louži. Rodina se usadila v New Yorku a otevřela si obchod s textilem, který ji slušně živil.

více

Není karát jako karát - 5.3. 2020

Není karát jako karát V klenotnictví si prohlížíte šperky ze čtrnáctikarátového nebo osmnáctikarátového zlata, z médií se zase třeba dozvíte, že nějaká princezna obdržela darem sedmdesátikarátový diamant. Začínáte tušit, že není karát jako karát. Jak to vlastně s těmi karáty je?

více

Pražské slunce - 17.2. 2020

Pražské slunce Dne 25. ledna roku 1667 se v Praze konala slavná šlechtická svatba. Šlechtičtí manželé již nebyli zrovna nejmladší a měli už hodně za sebou. Ženich Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat měl 67 let a byl to jeho pátý sňatek.

více

Doba biedermeieru v Rakousku - 10.2. 2020

Doba biedermeieru v Rakousku V dějepise jsme se učili zejména o slavných panovnících, o jejich hrdinských i méně hrdinských činech, museli jsme znát spoustu letopočtů bitev a jiných událostí v našem národě. Národ byl však v každé době tvořen milióny lidí ať již bohatých nebo chudých

více

Zlatá horečka v Kalifornii - 5.2. 2020

Zlatá horečka v Kalifornii Kalifornie byla ke Spojeným státům připojena počátkem roku 1847 po vítězné mexicko – americké válce. Byl to úrodný, ale málo obydlený kraj. Vždyť v této době San Francisco bylo jen malým přístavem, ve kterém žilo pouhých dvě stě obyvatel, převážně Mexičanů, kteří jen vlažně slibovali věrnost vládě USA.

více

Druhý český král Vladislav II. - 17.1. 2020

Druhý český král Vladislav II. První český král Vratislav II. a druhý český král Vladislav II. měli společné to, že jim královský titul byl přidělen pouze pro jejich osobu. Teprve Vladislavův syn, v pořadí třetí český král, Přemysl Otakar I. získal dědičný královský titul pro panovníky české země.

více

První český král Vratislav II. - 10.1. 2020

První český král Vratislav II. Přemyslovský kníže Vratislav II. (asi 1033 – 1092) se stal historicky prvním českým králem. Byl v pořadí druhým z pěti synů knížete Břetislava I. Vratislav II. vládl přes třicet let, v období roků 1061 až 1092. Byl třikrát ženatý a měl devět potomků. Čtyři jeho synové se později vystřídali na přemyslovském trůně.

více

Prosinec nazývali naši předkové vlčenec - 2.12. 2019

Prosinec nazývali naši předkové vlčenec V 16. až 18. století nazývali někdy naši předkové prosinec jako vlčí měsíc či vlčenec. V této době bylo u nás vlků hodně. V letním období žili vlci pospolitě pouze v rámci rodin.

více

Potěmkinovy vesnice - 31.10. 2019

Potěmkinovy vesnice Grigorij Alexandrovič Potěmkin (1739 – 1791) se narodil v chudé běloruské šlechtické rodině. Nejdříve studoval na moskevském univerzitním gymnáziu, ale již ve svých 16 letech se stává členem vojenské jízdní gardy. V roce 1762 podpořil nastolení Kateřiny II. (1729 – 1796) na carský trůn.

více

O zašlé slávě parních lokomotiv - 17.10. 2019

O zašlé slávě parních lokomotiv Staré parní lokomotivy mají své kouzlo. Sto let vládly železnici a dodnes před nimi stojíme s obdivem a kocháme se umem našich předků. Mnozí starší lidé si ještě dnes dobře vzpomínají, kterak jako děti jezdily na prázdniny k babičce starými vagóny s dřevěnými sedadly, které byly taženy parní lokomotivou.

více

Rytířské turnaje - 10.10. 2019

Rytířské turnaje Rytířské turnaje byly ve středověku velmi oblíbené. Již ve 12. století se konaly první turnaje ve Francii a později taky v Německu. V českých zemích se rytířské turnaje rozšířily v třicátých letech 13. století, za panování krále Václava I.

více

Římský obchod - 2.10. 2019

Římský obchod Římané potřebovali cestovat po své zemi z mnoha různých důvodů – legie aby střežily hranice a potlačovaly povstání, guvernéři a jejich podřízení úředníci kvůli správě provincií a zejména pak obchodníci proto, aby prodávali své zboží. Lidé a zboží po celé říši putovali z místa na místo a potřebovali dobré silnice. Římané je dokázali postavit.

více

O pečetích - 20.9. 2019

O pečetích Pečetě byly sice již známy v římské říši, ale většího významu nabývají po pádu této říše, v období středověku. Ve středověku totiž mnozí králové a šlechtici byli negramotní, ale přesto svým jménem vydávali důležité listiny. Panovník nadiktoval písaři text listu a listina pak byla opatřena pečetí.

více

Za českým stříbrem - 5.9. 2019

Za českým stříbrem Stříbro je velmi oblíbený drahý kov a zejména mladé dívky dávají přednost stříbrným šperkům, před šperky zlatými. V mnoha domácnostech se uchovává takzvané „ rodinné stříbro“, sestávající většinou ze stříbrných šperků, několika stříbrných mincí, ze sady stříbrných lžící, stříbrných ozdobných předmětů.

více

O papíru - 30.8. 2019

O papíru Papír, knihtisk, střelný prach a kompas, bývají považovány za největší vynálezy lidstva. Jistě, každé hodnocení je svým způsobem subjektivní, my bychom k největším lidským vynálezům zařadili třeba televizor a počítač, jisté však je, že bez papíru si náš život už ani neumíme představit.

více

Římská města a římský venkov - 14.8. 2019

Římská města a římský venkov Kdokoli, kdo žil v Římské říši, mohl očekávat, že hlavní města všech provincií i další větší města mají téměř stejnou tvář. To byla daň za civilizaci. Když se stavělo nové město v provincii, jeho obyvatelé si zde přáli postavit takové druhy budov a zařízení, které stály v hlavním městě říše – Římě.

více

O původu slova snob - 18.7. 2019

O původu slova snob Slovo snob běžně používáme a máme tím na mysli člověka, který obdivuje všechno módní a okázale dává najevo svůj majetek. Kde je však původ slova snob? Tady existuje několik teorií, já osobně se přikláním k té, kterou zde uvedu.

více

Jak se lidé oblékali v Římské říši - 11.7. 2019

Jak se lidé oblékali v Římské říši Římané po staletí nosívali při práci jen malou koženou zástěru. Později se jako běžné oblečení nosila tunika. Ta se převazovala v pase tak, že vpředu zakrývala kolena a vzadu byla o něco kratší. Caesar , jako mladík, zavedl novou módní linii, tuniku nosil pod kolena.

více

Léto budiž pochváleno - 21.6. 2019

Léto budiž pochváleno Tak je zde zase začátek léta, ten krásný čas. Dny jsou dlouhé a noci krátké, kvetou růže a třešně a jahody jsou tak slaďoučké. Lípy rovněž kvetou a jejich květy tak omamně voní.

více

Drahé kameny - 7.6. 2019

Drahé kameny Drahými kameny se lidé zdobili odpradávna a stávaly se také symbolem bohatství a moci jejich majitele. Korunu každého panovníka zdobil jejich třpyt. I v dnešní době neztratily drahé kameny svou přitažlivost. Jaké vlastnosti však musí mít kámen, aby byl nazýván drahým kamenem?

více

Mladší bratr - 30.5. 2019

Mladší bratr Mladší bratr, pokud se nenarodil zrovna v bohaté rodině, většinou dostává věci osobní potřeby po svém starším bratrovi. Tak například, starší bratr ze zimní bundy takříkajíc „vyroste“, bunda se na rok nebo na dva uschová, a pak do ní mladší bratr zase „doroste“.

více

Jak se bydlelo v Římské říši - 2.5. 2019

Jak se bydlelo v Římské říši Jen opravdu bohatí Římané si mohli dovolit bydlet ve vlastním domě, ostatní lidé bydleli zejména v domech činžovních. Ve 4. století n. l. bylo v městě Římě okolo 2 tisíc soukromých domů a přibližně 46 tisíc domů činžovních.

více

stránky:  1 | 2 | 3
TOPlist