Zvýšená vlhkost v budovách ovlivňuje zdraví i kvalitu konstrukcí. Důležité je zajistit dostatečné odvětrávání

5.říjen 2016

Jednoupříčin degradace budov je hromadění vzdušné vlhkostikonstrukcích, ke kterému docházídůsledku nedostatečného větrání, poruchy instalací či i jen běžného užívání budovy. Vlhkost vznikámístech, kde je teplota nižší než teplota rosného bodu a dochází tak ke kondenzaci vody. U běžných domácností postačí většinou vyvětrat či zatopit. V některých případech je však potřeba upravit obvodové konstrukce budovy. Jednímtakových řešení je například provětrávaná fasáda, která umožňuje budově dýchat a prodlužuje tak její životnost.

Co je příčinou zvýšené vlhkosti?

Hromadění vzdušné vlhkosti lze částečně připsat na vrub některým současným trendům ve stavebnictví, především pak výraznému urychlování realizace staveb a nedodržování předepsaných postupů. Přitom právě nahromaděná vzdušná vlhkost uvnitř konstrukcí je jednounejčastějších příčin degradace budov a vzniku plísní. „Vlhkost je do určité míry žádoucí, protože zabraňuje vysychání sliznic. Pokud však vlhkost  v budově či některých místnostech překročí hranici 40 až 60 % při teplotě okolo 22 °C, již negativní vliv na naše zdraví, a navíc dochází ke zvýšení energetické náročnosti celé stavby.. Přílišná vlhkost způsobuje vznik plísnía konstrukce začíná degradovat,“ sdělil Petr Píša, technický ředitel společnosti Frigomont, která se mimo jiné zabývá výstavbou čistých prostor. Mezi nejčastější zdroje vlhkosti patří běžný provoz nevětraných bytů či domů, podzemních garáží či budovy bez nuceného větrání, vlhkostkonstrukci u novostaveb, poruchy rozvodů vody či odpadů a vnější zdroje vlhkosti.„Vlhkost v konstrukcích u novostaveb nejčastěji vzniká při zateplování budovy ještě před vyschnutím materiálu. Pokud dojdezateplení budovy pomocí kontaktního systému, který není dostatečně prodyšný, konstrukce budovy se parotěsně uzavře a vzdušná vlhkost nemá jak unikat ven,“ doplnil Píša.

Vlhkost vzniká v koutech, okolí oken či u budov s metrovými zdmi

Vlhkost vzniká na místech, kde je teplota nižší než teplota rosného bodu. Vzduch v tomto místě dosáhne 100 % vlhkosti a vlivem nízké teploty dochází ke kondenzaci vody. Ve stavbách tak vzniká povrchová vlhkost v okolí oken, dveří, svislých koutů, tepelných mostů či parapetů. Nezanedbatelnou roli hraje i rosný bod ve zdivu. Při jeho překročení již vzduch nedokáže absorbovat více vodních par a vzniklou kondenzací dojde ke zvýšení vlhkosti interiéru. Dále mohou být poškozeny i některé materiály, jako například dřevo, čímž je ohrožena celková konstrukce stavby. Nežádoucí kondenzace se pak dále projevuje u budov, které mají velkou tloušťku obvodových stěn, což se týká zpravidla historických budov, a tam, kde byla původně dřevěná okna nahrazena novými, které lépe brání průniku vzduchu z vnějšku.

Vlhkost negativně ovlivňuje zdraví i izolační vlastnosti budov

Vysoká vzdušná vlhkost se zpočátku projevuje nenápadně – orosenými okny či zrcadly. Závažnějším projevem je pak vznik plísní na stěnách, které vytváří nepříznivé klima negativně ovlivňující lidské zdraví. Vlhké prostředí může způsobovat dýchací potíže, bolest hlavy či zažívací problémy. Vlhkost dále způsobuje i mechanické poškození na budovách. Vede k rozpadu fasády, vnitřních nátěrů a omítky. Mimo to narušuje tepelně-izolační vlastnosti zdí a izolací, což způsobuje nezanedbatelné energetické ztráty.

Vlhkost odstraníme větráním, topením nebo úpravou fasády

Nepotřebnou vlhkost můžeme odstranit topením či větráním. Z technického hlediska je nejjednodušší větrání okny, řízená rekuperace či topení. V některých případech však toto řešení není dostatečné, a proto je nutné upravit obvodové konstrukce, což je technologicky, časově i finančně náročnější. Vhodnou variantou je provětrávaná fasáda. Ta má na rozdíl od kontaktních fasád svislou vzduchovou mezeru, kterou proudí vzduch. „Vzduchová mezera v provětrávané fasádě zajišťuje aktivní odvod vlhkosti z povrchu izolace i z vnitřního líce vnějšího opláštění. Zároveň zabraňuje přehřívání fasády. Provětrávaná fasáda je nutná například u nepropustných nebo hůře difúzních pohledových fasád domů či bytů nebo technologických center s laboratořemi, kde jsou například použity materiály na fasádu, které nepropouští vlhkost jako plech, umělý kámen či umělé dřevo nebo skleněné fasády,“ uvedl Petr Píša ze společnosti Frigomont. Fasáda může být konstruována z různých materiálů. Populární je takzvaný sendvičový systém složený z desek z hliníku, ale mohou být použity i designově lákavější materiály, například dřevo. To je však daleko náročnější na údržbu a má nižší životnost.

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist