Za kouče se v České republice označuje na 4 000 lidí, členem profesní organizace je ale jen zlomek z nich

13.září 2016

Označení kouč používá při popisu své profese přes 4 000 Čechů. Vyplývá to z posledního výzkumu České asociace koučů na internetu. Členem některé nezávislé koučovské profesní organizace je však jen několik desíteknich. Odbornost českých koučů nebo dodržování etického kodexu tak nelze plošně kontrolovat.

Registrace koučů není v České republice povinná. Zájemci však mají možnost stát se členem jedné z organizací, které dlouhodobě usilují o kultivaci koučování v tuzemsku. Výhod plynoucích z členství v profesní organizaci koučů ale využívají pouze desítky z tisíců lidí podnikajících v oblasti koučinku. Zatímco na světové úrovni tak Mezinárodní federace koučů ICF registruje více než 24 000 členů, jejichž počet navíc každoročně roste, její česká pobočka již několik let registruje jen zhruba osmdesítek členů. Česká asociace koučů (ČAKO), jenž je též založena na dobrovolném členství, pak v současné době sdružuje 34 koučů.

Podmínky, které podnikatel musí pro zapsání do registru organizace splnit, se liší. Zájemce o odborné členství v České asociaci koučů musí například prokázat odborné schopnosti v koučování. Rovněž akreditace je udělována na základě doložených kompetencí. Žadatel musí prokázat minimální počet odkoučovaných hodin a mít náležité vzdělání. Podmínkou pro vstup do mezinárodní profesní organizace ICF je navíc absolvování výcviku dle standardů této organizace. Dosaženou osobní ICF certifikaci je poté nutné v pravidelném cyklu obnovovat. Obě organizace pak své členy zavazují k dodržování stanoveného etického kodexu.

Zájem Čechů o služby koučů se dle odborníků zvyšuje pozvolně. „Češi jsou zvyklí radit se s právníkem nebo účetní, v oblasti vztahů či osobních problémů ale stále mají pocit, že si musejí problémy vyřešit sami. Situace se ale pomalu zlepšuje,“ řekl osobní kouč Aleš Kalina. A dodal, že koučové mohou působit skutečně ve všech oblastech. Na českém trhu se tak vyskytují byznys koučové i ti, kteří se zaměřují na oblast osobních problémů a růstu. „Dobrého kouče poznáte podle toho, že k němu cítíte důvěru a je vám s ním dobře. Důležité je také přesvědčení, že vás kouč dovede ke stanovenému cíli,“ upřesnil Kalina.

Volné podnikání, kterým koučování v České republice je, však dle expertů vybízí též k velkým rozdílům v přístupu k profesi. Spíše než o záměrné poškozování jde ale podle nich hlavně o nepochopení terminologie. Za kouče se tak často označují trenéři, poradci, prodejci nebo maséři. Na rozdíl od případů, kdy dochází k neoprávněnému užívání loga nebo certifikací, však organizace sdružující profesionální kouče nemohou nesprávnému užívání tohoto termínu nijak zabránit.

Pravidelná systematická kontrola dodržování etických pravidel profese není dle organizací možná. Základem jejich činnosti je tak osvěta a vzdělávání. V nabídce ČAKO i ICF tudíž jsou semináře a workshopy pro kouče i širokou veřejnost. Organizace navíc umožňují koučům sdílení zkušeností i pravidelnou supervizi.„Supervize je při práci s lidmi velmi důležitá. V profesi koučování je nezbytné mít možnost zpětné vazby a řešení dilemat,“ potvrzuje kouč Aleš Kalina.

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist