Průzkum Družstva CBA: Obchodní přirážky i marže velkých řetězců jsou dvakrát vyšší než u tradičních prodejen

7.březen 2018

Družstvo CBA provedlo v lednu exkluzivní průzkum, ve kterém srovnávalo ceny 500 mléčných produktů a lihovin v zahraničních řetězcích a prodejnách tradičního trhu. Z výsledků vyplývá, že v případě řetězců byla výše obchodní přirážky a marže oproti prodejnám na venkově zhruba dvojnásobná. Řetězce přitom v průměru pracovaly s přirážkou okolo 120 %. Družstvo plánuje v průzkumu pokračovat i v následujících měsících, zaměřit se přitom chce na cukrovinky a nealkoholické nápoje.

Družstvo CBA, pod které spadá v tuzemsku téměř1000 maloobchodních prodejen, provedlo v lednu první část průzkumu srovnání cen ve velkých řetězcích a prodejnách tradičního trhu. Úvodní fáze se zaměřila na porovnání cen mléčných produktů a vybraných druhů lihovin. Dohromady se jednalo o zhruba 500 výrobků.„Na straně tradičních prodejen byl průzkum veden v kmenových prodejnách Družstva CBA a spolupracující sítě prodejen Tempo Opava. Ze zahraničních řetězců byly ceny zkoumány v Kauflandu, Albertu a Penny Marketu,“ uvedl předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Výsledky první fáze průzkumu ukázaly, že zahraniční řetězce pracují s maloobchodní přirážkou okolo 120 % a jsou o desítky procent dražší než tradiční české maloobchodní prodejny. „Na základě dlouhodobého sledování cenové politiky velkých řetězců jsme očekávali, že porovnání vyjde o několik procent lépe ve prospěch tradičního trhu. Výsledný rozdíl v řádech desítek procent nás ovšem překvapil,“ doplnil Mazák.

Kromě srovnání běžných cen se výzkumný tým zaměřil na výši marží a obchodních přirážek v jednotlivých prodejnách. Zatímco výše marže se počítá vždy z výsledné prodejní ceny, základem pro výpočet obchodní přirážky bývá původní nákupní cena. Obecně proto platí, že procentuální hodnota marže je vždy řádově nižší než hodnota obchodní přirážky. Průzkum Družstva CBA srovnávající ceny v řetězcích a prodejnách tradičního obchodu však ukázal nebývalý jev:marže u stejných výrobků byla v případě zahraničních řetězců v průměru dokonce vyšší než obchodní přirážka u tradičních prodejen. Ta dosahovala  průměrné hodnoty 60 %, marže zahraničních řetězců se však dostala v průměru na 70 %.Výsledná průměrná procentuální hodnota obchodní přirážky u řetězců tak dokonce překročila stoprocentní hranici. Vyjádřeno v konkrétních cenách, zatímco například stejná láhev irské whiskey stála v prodejnách tradičního trhu 398 Kč, zahraniční řetězce ji prodávaly za 489 Kč.

„Na nezávislém trhu se pracuje s marží kolem 35 %, která zahrnuje marži velkoobchodu i maloobchodu. Odhadujeme, že zahraniční řetězce se svojí kupní silou mají s dodavateli vyjednané nižší nákupní ceny, a když k této skutečnosti připočteme rozdíl prodejních cen, dostaneme se k obchodní přirážce řetězců až 120 %. Tato čísla jsou v tradičním maloobchodu nemyslitelná,“ řekl Roman Mazák.

Předseda Družstva CBA se zároveň pokusil nastínit, jaké hlavní nástroje se snaží zahraniční řetězce využívat k přilákání zákazníků i přes vysoké marže a obchodní přirážky. Hlavní snaha podle něj spočívá v razantním snížení cen několika produktů pro slevové akce a v neúměrně vysokém nacenění ostatních výrobků s běžnou cenou. Vysoká sleva tak sice přiláká zákazníky do obchodu, ti však ve výsledku utratí mnohem více, než kolik by za stejný nákup zaplatili v prodejně nezávislého trhu. „Věříme, že toto zjištění bude dalším krokem ke zboření mýtu, že vesnické obchody jsou dražší než zahraniční řetězce. Pokud by byly procentuální rozdíly mezi cenami minimální, mohly by se objevovat hlasy, že se jedná o náhodu. Takto zásadní rozdíly však dávají tušit, že podobné výsledky lze očekávat nejen u mléčných výrobků a lihovin. V průzkumu budeme každopádně v dalších měsících pokračovat,“ uzavřel Mazák.

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist