Pět vil se ve třetím čtvrtletí roku 2014 stalo kulturními památkami. A s nimi další moderní stavby – například přehrada s elektr

10.prosinec 2014

Pět vil, vybudovaných na různých místech a v různém čase, se ve třetím čtvrtletí roku 2014 stalo kulturními památkami. A k tomu dalších sedm moderních staveb. Je to polovinacelkem 25 objektů či předmětů prohlášených za kulturní památky od 1. července do 30. září letošního roku, což svědčí o rostoucím zájmu o moderní architekturu jako téma památkové péče. V Národním památkovém ústavu odráží tento trend také zaměření vědy a výzkumu, vznik Metodického centra moderní architektury ve vile Stiassny v Brně či ustanovení komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století.

 

Z dvaceti pětistaveb, které prohlásilo ministerstvo kultury ve třetím čtvrtletí roku 2014 za kulturní památku, tvoří pět položek vily, tedy samostatně stojící budovy obklopené obvykle zahradou, které si majetnější vrstvy pořizovaly pro rodinné bydlení. V českých zemích se rozšířilydruhé polovině 19. století, kdy vznikalytehdy oblíbených historizujících architektonických slozích.

Zbraslavská vila čp. 630 byla vystavěnaletech 1892–1893 pro právníka a univerzitního profesora Františka Storcha. V její architektuře se mísí vlivy historismu, secese a tzv. heimatstilu. Jen o málo mladší je dům čp. 632 Eduarda Hamburgera ve stylu německé renesance, dokončenýroce 1895 v Olomouci. Z dvacátých let 20. století století pochází venkovskou zástavbou a hlavně architekturou horských turistických chat inspirovaná vila čp. 2355 v Jablonci nad Nisou, ale také velmi odlišný dům čp. 184 z Liberce-Kristiánova, jehož architektura je popisována jako barokizující moderna s odrazy soudobého novoklasicismu. Oblíbenost historizujících slohů přetrvávala i nadále; palácová novobarokní vila čp. 1837 bylaÚstí nad LabemStřekově vystavěnave 30. letech 20. století.

 

Ve stejném období jako tyto vily vznikaly i další moderní stavby, které se nově staly kulturními památkami; například novorenesanční dům čp. 95 z roku 1891, který svým monumentálním průčelím dominuje východní straně náměstí ve Šternberku. Historizující podobu i stejně starý dům rodiny Willyho a Marthy Hirschových čp. 812 v Plzni, dokončený roku 1888. V roce 1910 byla postavena hasičská zbrojnice čp. 807 v ulici SvobodyMikulově, technická stavbahranolovou věží na sušení hadic, garážemimístnostmi pro mužstvo. Ještě o něco později byla dokončena přehrada a „špičková“ (rozuměj: ve špičce pracující) vodní elektrárnav Liberci-Rudolfově. Správní budovu Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, vybudovanou ve třicátých letech 20. století, popisují experti jako příklad expresionistické architektury; hotel Společenský dům čp. 727 v Otrokovicích, slavnostně otevřený roku 1936, a spořitelnu čp. 59 v Soběslavi z předválečného roku 1938 zase jako kvalitní stavby architektury funkcionalistické.

 

Dvanáct výše uvedených nově prohlášených kulturních památek vlastně představuje průřez architektonickou tvorbou konce 19. a první poloviny 20. století a může ilustrovat vývoj moderní architektury od nostalgického reflektování národní minulostihistorizujících slozích po razantní vyjádření vírybudoucnost, odrážející se ve stavbách 30. let. Kulturní památkycelkem dvanácti krajů, prohlášené ve 3. čtvrtletí roku 2014, uvádímepříloze.

Za kulturní památky prohlašuje (po posouzení návrhu, který může podat kterákoli fyzická nebo právnická osoba)Ministerstvo kultury České republiky věci či soubory, ježjsou významnými doklady historického vývoje a životního stylu společnosti, projevy tvůrčích schopností člověka či mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP); ke 30. září 2014 v něm bylo zapsáno 40 291nemovitých kulturních památek (viz http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php) a 296 národních kulturních památek (viz http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Kr&Typy%5B%5D=NP&Nazev=&KodKr=0).

 

Velký počet nově prohlášených památek moderní architektury je jednímdůsledků pozornosti, kterou Národní památkový ústav tomuto tématuposledních letech věnuje. Novodobé stavitelství a architektura jsou mimo jiné tématem vědeckovýzkumného úkolu NPÚPrůzkumy a prezentace architektury 19. a 20. století. Na základě jeho výsledků vzniklo či vzniká (kromě řady článkůčasopisech, odborných map, výstav a přednášek) několik knih, například 50 let experimentálního sídliště Invalidovna, Josef Sudek: Architektura Hradce Králové či Po sorele brusel,sklo, struktury a beton: Kapitolyarchitektury a výtvarného umění v 2. polovině 50. a v 60. letech od Bruselu po Ostravu, věnovanákomparaci architektury 50. let s tvorbou pozdního modernismu, označovanéhočeském prostředí jako bruselský styl.

 

Studium moderní architektury bude Národní památkový ústav od druhé poloviny prosince koncentrovat do nově vzniklého Metodického centra moderní architektury se sídlem vareálu komplexně obnovené vily StiassniBrně-Pisárkách. Jeho náplní bude poskytovat majitelům moderních staveb, architektům a projektantům, ale i studentům a památkářům edukační, poradenské a konzultační služby specializované na obnovu a využití památek především první poloviny 20. století. Více informací o práci centra bude obsahovat samostatná tisková zpráva.

„Architektura dvacátého století byla ještě nedávno státní památkovou péčí poněkud opomíjena. O něco lepší je situace v případě architektury prvorepublikové, jejíž kvality je dnes už i pro veřejnost snazší rozeznat. U poválečné architektury, hlavně u staveb z 60. až 80. let 20. století, je však situace stále složitá a dodnes se stává, že cenné a kvalitní budovynedávné minulosti jsou ohroženy či ničeny. Proto se Národní památkový ústav snaží téma důkladně poznat a zároveň jej prezentovat a otevřít pro nejširší publikum,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková, která je sama odbornicí na moderní architekturu.

Důsledkem tohoto trendu je i vznik komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století, která se ustavila v dubnu tohoto roku. Jako poradní orgán generální ředitelky NPÚ bude definovat a kvalifikovaně pojmenovávat hodnoty architektury a uměleckých děl vzniklých po roce 1945 jakčeskoslovenském, takevropském kontextu. Založení komise vyvolala potřeba širší diskuse a její členové, mezi nimiž jsou externí odborníci jako Ondřej Beneš, Karel Doležel, Matúš Dulla, Jiří Kotalík, Zdeněk Lukeš, Jakub Potůček a Rostislav Švácha, už během několika málo měsíců jednali například o potřebě plošné ochrany brněnského sídliště Lesná, o nevhodnosti odejmutí památkové ochrany hotelu International v Brně, doporučili prohlásit vlakové nádražíHavířově za kulturní památku a naopak nedoporučili prohlásit za památku kulturní důmSemilech.

 

 

Příloha TZ: kulturní památky prohlášenéobdobí 1. 7. 2014 – 30. 9. 2014

Praha

Ke Krňovu čp. 630, Praha-Zbraslav, tzv. Storchova vila

Vila s dekorativně zdobeným průčelím, vybudovaná v letech 1892–1893 uprostřed rozsáhlé terasovité zahrady, byla v letech 1907–1908 přestavbou podle projektu významného brněnského architekta Karla Huga Kepky rozšířena pro potřeby právníka, univerzitního profesora JUDr. Františka Storcha. Spolu se zahradou a přidruženými objekty představuje ucelený areál s dochovanými řemeslnými prvky a detaily (okna, dveře, dekorativní sloupy průčelí, výzdoba přesahů říms, oplocení aj.), v jehož výsledné podobě se mísí vliv historismu, secese a tzv. heimatstilu.

 

Ústí nad Labem

Čajkovského čp. 1837 (zvaná Heinricha Schichta)

Neobarokní palácová vila, vystavěná podle projektu uznávaného ústeckého architekta Paula Brockardta (1882–1941), je reprezentativním sídlem navazujícím na italské, ale také německé renesanční a barokní vilové komplexy. V interiéru se zachovala většina původních konstrukcí a vybavení vysoké uměleckořemeslné úrovně, například neobarokní reprezentativní schodiště, štuková výzdoba velkého sálu, truhlářské obložení pánské pracovny a ložnice ve 2. poschodí. Areál vily usazený v romantickém parku s výhledem na hrad Střekov odráží hospodářskou a společenskou prosperitu Ústí nad Labem a Schichtových závodů, vrcholící ve 20. a 30. letech 20. století, a dokládá vysoké nároky majitelů na pohodlné a luxusní bydlení stranou od rušného města.

 

Jablonec nad Nisou

Turnovská čp. 2355, Jablonec

 

Vila byla vystavěna v letech 1920–1924 podle návrhu jabloneckého architekta Maxe Dauta provýrobce kovových bižuterních komponentů. Reprezentuje v regionu početný, ale nedoceněný typ moderních dřevostaveb, ovlivněných v exteriéru a především v interiéru lidovým stavitelstvím, ale inspirovaných takéturistickými a loveckými chatami. Dům se zachoval téměř beze změny včetně vybavení interiérů, které zahrnuje dřevěné intarzované obklady stropů, stěn i vestavěný nábytek.

 

Liberec

Husova čp. 184, Liberec 5-Kristiánov

Vila vyprojektovaná renomovanou drážďanskou architektonickou kanceláří Lossow & Kühnea vystavěná v letech1924–1925 pro Luize Holdinghausenovou navazuje na silné místní stavební tradice, vychází ze zdomácnělé barokizující moderny a soudobéhoneoklasicismu a reprezentuje tradicionalistickou polohu obytné architektury v Československu, jež tvořila protipól funkcionalismu. Luxusní a vysoce komfortní interiéry vily, včetně hygienického zařízení, na něž byl kladen velký důraz, jsou nevídaně autenticky zachované a dokládají vysoký obytný standard meziválečné architektury.

 

Olomouc

Vídeňská čp. 632, vila Eduarda Hamburgera

Vila postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro podnikatele a předsedu olomoucké židovské obceEduarda Hamburgera patří k nejluxusnějším, nejhodnotnějším a zároveň nejlépe zachovaným vilovým stavbám Olomouce. V interiérech se zachovaly secesní uměleckořemeslné prvky a štuková výzdoba s florálními motivy.

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist