Kryokomora: Mrazivé osvěžení a ozdravení organismu

1.červen 2017

O blahodárnosti sauny, koupelí v termální vodě či teplých obkladů na lidské tělo netřeba pochybovat. Ovšem dopřávat si tyto horké wellness procedury v parném létě nemusí být každému po chuti. Co tedy využít letní sezónu k vyzkoušení wellness terapie, která pracuje s naprostým opakem horka – extrémním mrazem?

Kryoterapie, neboli léčba chladem, je moderní a efektivnější alternativou ledových obkladů či noření se do studené vody. Její počátek se datuje do roku 1978, kdy se v Japonsku začala používat k léčbě revmatické artritidy. „Při kryoterapii lidé na zhruba 3 minuty vstupují do kryokomory, která je ochlazovaná tekutým dusíkem. Teplota lidské kůže při pobytu v kryokomoře klesá na 2 až 10 °C, ovšem tělesná teplota se nemění, a tedy nehrozí žádné nebezpečí,“ vysvětluje ředitel Aqualandu Moravia Petr Pavlacký. Právě v jihomoravském akvaparku mohou lidé kryoterapii využít.

Kryoterapie se provádí ve speciálních boxech označovaných jako kryokomory. Ty jsou zpravidla složeny ze 2 samostatných místností, přičemž nejdříve se vstupuje do takzvané předkomory. „Předkomora se vyznačuje teplotou v hodnotě 50 stupňů Celsia a při terapii je zde třeba vydržet asi 40 sekund. Bezprostředně poté již následuje vstup do samotné terapeutické komory, kde je již teplota nastavena v hodnotách od 110 až do 140 stupňů Celsia. Terapie v této části boxu pak probíhá v délce od 1 do 3 minut. Po celou dobu jsou účastníci přes prosklený box ve vizuálním kontaktu se specialistou, který je informuje o průběhu a čase,“přibližuje průběh procedury Blanka Marková z Aqualandu Moravia.

Pobyt v extrémním chladu působí analgeticky a tvořící se hormony adrenalin a kortizol účinkují antistresově. Buňky se chladem smršťují a tuk je z nich vytlačen. Extrémní chlad v komoře v lidském těle okamžitě spustí reakci, při níž organismus začne rychle produkovat mnoho prospěšných látek: adrenalin, kortikoidy, noradrenalin, endorfiny a u mužů i testosteron. Aby se tělesná teplota udržela, krev se centralizuje k důležitým orgánům a obohacuje se o kyslík, enzymy a živiny.

Po odchodu z kryokomory se obohacená krev rychle vrací zpět do končetin i k povrchu těla a dostavuje se pocit tepla a lehkého svrbění. Mezi sportovci je kryoterapie velmi populární zejména díky tomu, že pomáhá rychlé regeneraci svalů, účinná je ovšem i při svalové nebo kloubové bolesti, při kožních obtížích, pro urychlení hojení pooperačních ran, ale třeba i při astmatu. Uvolněné endorfiny zase zlepšují náladu, odbourávají stres a navozují celkový pocit tělesné síly a duševní pohody. Pobyt v kryokomoře dokonce pomáhá i esteticky, kupříkladu je prospěšný při boji s celulitidou – chlad smršťuje buňky a vytlačuje z nich nashromážděný tuk. Pro dlouhodobé výsledky se však doporučuje nejméně 6 až 10 návštěv kryokomory v co nejkratším intervalu, nejlépe denně.

Terapii chladem provozovali už v antickém Římě

Chladová terapie však není žádnou novinkou, lidmi byla využívána již v hluboké historii. Princip pokládání ledu a studených obkladů na poranění se využíval již v antickém Římě či starém Egyptě. Ledové celotělové zábaly úspěšně propagoval v 19. století také proslulý léčitel Vincenz Priessnitz z Jesenicka. Přesto existují lidé, pro které se jinak všestranná kryoterapie nehodí. Jsou to zejména jedinci, kteří jsou pod vlivem alkoholu či drog, osoby trpící klaustrofobií, těžkou alergií na chlad, extrémně vysokým nebo neléčeným krevním tlakem, lidé s akutním onemocněním srdce nebo ti, kteří v posledním půl roce prodělali závažnou chorobu. Ačkoli se nikdy neprokázalo, že by terapie byla nevhodná pro těhotné ženy, přesto ji z důvodu maximální opatrnosti a prevence lékaři gravidním ženám od 3. měsíce těhotenství nedoporučují.

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist