Vyšehrad

12.říjen 2018

Ve druhé polovině 10. století zde vzniklo slovanské hradiště a byla zde zřízena knížecí mincovna. V roce 1070 zde byla založena kapitula u kostela sv. Petra a krátce potom se na Vyšehrad přestěhoval i první český král Vratislav I. a sídlili tu i někteří jeho nástupci.

Ve druhé polovině 11. a v  první polovině 12. století byl Vyšehrad hlavním sídlem přemyslovských knížat a v  době se zde rozvinula i velkorysá stavební činnost. Císař Karel IV. zde nechal vybudovat nový královský paláce a celý Vyšehrad opevnit. Románská a gotická zástavba však většinou vzala za své při husitských válkách. V 17. století byla na Vyšehradě vybudována nová barokní pevnost, která existovala až do roku 1911. Pro své sepětínárodní minulostí se však zároveň stal Vyšehrad symbolem českých tradic a proto právě zde vzniklo Národní pohřebiště.

Vstup do areálu Vyšehradu ve směru od Pankráce vede dvěma barokními bránami Táborskou a Leopoldovou, ve směru od Nuselského údolí Novou (Cihelní) branou. V jejím prostoru se nachází malá expozicedějin Vyšehradu a je zde také vchod do přístupné části kasematvojenských tajných chodeb pevnosti. Podzemní chodba končí velkým sálem, kde jsou instalovány originální plastikyKarlova mostu, kde byly nahrazeny kopiemi.

Rotudna sv. Martina

Vzácná románská rotunda sv. Martina pochází z 11. století.

Kostel sv. Petra a Pavla

Dominantou celého areálu Vyšehradu je dvouvěžový původně gotický kostel sv. Petra a Pavla. Jeho dnešní novogotická podoba vznikla na přelomu 19. a 20. století a jejím autorem je Josef Mocker.

Národní pohřebiště

Přilehlý farní hřbitov u kostela sv. Petra a Pavla slouží od roku 1861 zároveň jako Národní pohřebiště. Ke konci 19. století zde byla vybudována velká hrobka zvaná Slavín, kde byly pohřbíváni nejvýznamnější osobnosti českého národa, například básníci a spisovatelé Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, sochaři: Jan Štursa, Josef Václav Myslbek a Ladislav Šaloun, nebo malíři Václav Hynais a Václav ŠpálaCelkově je na zdejším hřbitově pohřbeno okolo šesti set vědců, spisovatelů, básníků, sochařů, malířů, herců, hudebníků, architektů a dalších. Jsou zde například hroby básníků a spisovatelů Jana Nerudy, Boženy Němcové, Františka Hrubína, Karla Hynka Máchy a Vítězslava Nezvala, malířů Mikoláše Alše, Julia Mařáka a Maxe Švabinského a hudebních skladatelů Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Bedřicha Smetany. Na Národním pohřebišti najdeme i řadu významných uměleckých děl, pomníků a portrétních byst.

Vyšehradské skály, odkud dle starých pověstí českých skočil bájný Horymír na svém koni Šemíku, následně přeplaval Vltavu a uhánělrodným Neumětelům, je velmi pěkný pohled na celou historickou Prahu a na naši národní řeku Vltavu.

Autor: redakce Šťastní senioři.cz

předchozí článek Všechny články

TOPlist