Pražský hrad

16.červen 2016

Pražský hrad je symbol více než tisíciletého vývoje Českého státu, který se od svého vzniku koncem 9. století neustále vyvíjí po celých jedenáctset let. Je to monumentální komplex palácových, úředních, církevních, opevňovacích a obytných staveb všech slohových období.

Pražský hrad se rozkládá kolem tří nádvoří na ploše 45 hektarů. Původně byl sídlem českých knížat a králů, od roku 1918 je sídlem prezidenta. Z Hradčanského náměstí vejdeme do hradu hlavní branou, kterou zdobí barokní sochy gigantů a dostaneme se na I. hradní nádvoří. Tato část hradu je nejmladší, pochází ze sjednocovací přestavby z 18. století. Matyášovou branou, jednou z nejstarších barokních památek v Čechách vstupujeme na II. nádvoří, které vzniklo za vlády císaře Rudolfa II. v 16. století. Zde v objektu bývalé renesanční konírny má sídlo Obrazárna pražského hradu. Můžeme zde shlédnout práce rudolfinských mistrů, umělců českého baroka a některých současných malířů.

V malém průchodu vedle Hradní obrazárny našli archeologové pozůstatky nejstaršího kostelíka na Hradě zasvěceného Panně Marii, který zde nechal postavit historicky první známý přemyslovský kníže Bořivoj. 

Dalším průchodem, v němž jsou zachovány zbytky středověkého opevnění, se dostaneme na III. hradní nádvoří, jehož dominantním objektem je katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Tato gotická katedrála, duchovní symbol Českého státu byla založena roku 1344 českým králem Janem Lucemburským a jeho syny Karlem a Janem Jindřichem, podle plánů Matyáše z Arrasu a později Petra Parléře. Její stavba trvala téměř 600 let a definitivně byla dokončena až v roce 1929. Kromě vzácné umělecké výzdoby, kaple sv. Václava a hrobky českých králů jsou zde uloženy rovněž relikvie světců, patronů české země a české korunovační klenoty včetně vzácné svatováclavské koruny.

Při jihozápadním nároží katedrály stojí staré probošství stavebně upravené z původního románského biskupského paláce a při něm 16 m vysoký monolit zhotovený z jediného kusu mrákotínské žuly v roce 1928. Na tomto nádvoří taky stojí jedna z nejkrásnějších jezdeckých soch na světě, gotická socha sv. Jiří bojujícího s drakem ze 14. století. Starý královský paláce byl do 16. století sídlem českých knížat a králů. Nejpozoruhodnější je jeho gotický Vladislavský sál z konce 15. století stavitele Benedikta Rejta – největší světský prostor středověké Prahy s pozoruhodnou krouženou klenbou. Dnes je Vladislavský sál místem konání prezidentských voleb a slavnostních státních akcí.

Kostel sv. Jiří je nejstarší zachovalou kostelní stavbou Pražského hradu a nejzachovalejší románskou architekturou v Čechách. Byl založen kolem roku 920 knížete Vratislavem I. a přestavěn byl ve 12. století. Barokní průčelí pochází z 12. století. Klášter sv. Jiří byl nejstarším klášterem v Českých zemích, založen roku 973 knížetem Boleslavem II. a jeho sestrou Mladou pro řád benediktinek. V roce 1782 byl v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen a sloužil jako kasárna. Dnes jsou zde umístěny expozice Národní galerie. Návštěvníci se zde mohou seznámit s uměním v Čechách od doby císaře Rudolfa II. do konce baroka. 

Lobkovický palác byl postaven v 16. století a jeho barokní podoba pochází ze 17. století. Je zde umístěna expozice Národního muzea o českých dějinách zvaná Památky národní minulosti. Je zde možno vidět mimo jiné i husitské zbraně a zlatnické výrobky z období gotiky. V severovýchodní části hradu se nachází Zlatá ulička, která vznikla vybudováním malých domků hradních střelců vestavěných do hradebních zdí za vlády císaře Rudolfa II. na konci 16. století. V půvabných domcích Zlaté uličky jsou umístěny muzejní expozice a několik obchůdků. Prašná věž Mihulka z 15. století byla součástí hradního opevnění. Kdysi sloužila jako skald střelného prachu. Dnes je v ní umístěna zajímavá expozice věnovaná středověkému řemeslu, astrologii a alchymii.

Daliborka je pevnostní věž postavena koncem 15. století jako součást hradního opevnění a do roku 1781 sloužila jako žalář. Je pojmenována podle prvního vězně Dalibora z Kozojed. Daliborův příběh zhudebnil Bedřich Smetana v opeře Dalibor. V prostoru severně od hradu za Jelením příkopem stojí barokní jízdárna Pražského hradu ze 17. století, která slouží jako výstavní síň, ale především se zde rozkládá Královská zahrada založena v první polovině 16. století králem Ferdinandem I. Byla to původně italská renesanční zahrada, později upravena na francouzský a anglický park. V zahradě stojí letohrádek královny Anny z první poloviny 16. století považovány za nejčistší renesanční stavbu severně od Alp. Je zde umístěna stálá expozice afrického umění. Před letohrádkem stojí Zpívající fontána z druhé poloviny 16. století. Jižní okraj zahrady lemuje Míčovna, renesanční stavba z druhé poloviny 16. století s překrásnou sgrafitovou výzdobou, která slouží jako výstavní a koncertní síň. Zahrady jsou ozdobou Pražského hradu, kromě již zmiňované královské zahrady, zde najdeme i jižní zahrady – Rajskou, Hartigovskou a Na valech, dále Horní a Dolní Jelení příkop, Masarykovu vyhlídku, zahradu Na terase Jízdárny a Na Baště.

Autor: redakce Šťastní senioři.cz

předchozí článek Všechny články další článek

TOPlist